Naše zvířata

Koně

Na našich pastvinách se momentálně prohání 11 koní. Sedm z nich jsou soukromých majitelů, kteří je mají u nás ustájené. Další čtyři koně jsou v našem vlastnictví, které chováme nejen pro naši radost, ale i pro radost každému, kdo má zájem si na našich koních vyrazit do přírody a poznat tak okolí naší farmy z koňského hřbetu. Po celý rok tedy pořádáme vyjížďky na koních po okolí Starého Plzence, především v okolí hradu Radyně.

Stela *1994 Flop *1997 Šarlota *2009

Tito tři koně, valach Flop a kobylky Stela a Šarlota, přísluší plemenem mezi haflingy. Toto plemeno je známo pro svoji všestrannost. Jsou výbornými jezdeckými koňmi, ale zároveň jsou mnohými chovateli využívány i pro tah lehkých víkendových kočárů či bryček a to nejen u nás, ale především u našich západních sousedů, hlavně v Německu a Rakousku. Tento kůň se vyznačuje malým tělesným rámcem, kdy kohoutková výška nepřekračuje 155 cm. Hlava je ušlechtilá, krk je vysoko nasazený s hustou, dlouhou hřívou. Záď je dobře nasvalená a široká, vpředu s téměř nevýrazným kohoutkem a na konci je mírně sražená. Barvou srsti převládá ryzák – světlý ryzák s mléčně bílými žíněmi a hřívou. U nás dostali díky světlé hřívě a ocasu oslovení ,,blondýny,,. Předností haflingů je hlavně odolnost, dlouhověkost (dožívají se i 30 let), ochota k práci a jejich mírumilovnost. Především pro tyto vlastnosti jsou velice vhodným společníkem a jezdeckým koněm pro začínající jezdce a hlavně děti. Jsou trpěliví a klidní, jen tak je nic nerozhází ani nepoleká. Pro svoji vyrovnanou a klidnou povahu jsou haflingové často využíváni také v hippoterapii. Toto plemeno má své kořeny hlavně v Rakousku, v okolí tyrolských Alp, přesněji přímo ve vesnici Haflinger, odtud také pochází název plemene. Flopa a Stelu jsme zakoupili v roce 2015, aby dělali radost nejen nám, ale také dětem na letních příměstských táborech a dále ostatním milovníkům koní, kteří nás navštíví a projeví zájem o vyjížďku ři svězení na koni. Brzy zájem o toulky přírodou na hřbetě našich koní vzrostl, a tak bylo potřeba posílit koňský tým o dalšího člena - jímž byla kobylka Šarlota. Kobylka je o mnoho let mladší než první dvojice pořízených koní (narodila se v roce 2009) a tak omladí naše stádo. Do budoucna bychom ji rádi, kromě agroturistiky, využili také v chovu a budeme doufat v další přírůstek v podobě jejího možného potomka. Tato trojice koní u nás tvoří základní skupinu, které využíváme na vyjížďky, toulky přírodou nebo vodění dětí, ale i dospělých, kteří si u nás chtějí splnit sen se svézt na klidných koních a užít si přírodu a okolí z jiné perspektivy :-).

Mary Blue Bar *2012

Klisna jménem Mary je vzhledem ke svému mladému věku velice zvídavá. Plemenem přísluší k americkému Paint horse. Toto plemeno je velice ušlechtilý jezdecký kůň. Je velice rychlý, vytrvalý a chytrý. Používá se hlavně ke klasickému nebo více k westernovému jezdectví. Se svou unikátní mechanikou pohybu v terénu vyniká především jako honácký kůň nebo v závodech ve cvalu na krátké vzdálenosti. Hlavní rozšíření je USA, Kanada, Střední a Jižní Amerika – všude v těchto zemích je vyhledáván jako pracovní honácký kůň. V poslední době je jeho rozšíření hojné i v Evropě. Plemeno je temperamentnější a velice rychle se učí. Mary je po základním výcviku a nyní dělá radost hlavně jejím majitelům nebo je u nás využívaná jako instruktorský koník, který doprovází naše trio haflingů. Vzhledem k věku a fázi výcviku potřebuje sebejistého a zkušeného jezdce, který jí bude oporou.

Oslík Honzík

Původním domovem osla je Afrika, odkud se rychle rozšířil do Středomoří a blízkovýchodní Asie. Dříve byl osel nenahraditelným pomocníkem člověka. Snášel drsnější podmínky lépe než kůň, navíc byl levnější. Využíval se k nošení nákladu a k tahu i jako dopravní prostředek. O oslech se traduje, že jsou hloupí a tvrdohlaví. Jejich chování je však dáno způsobem života divokých předků. Aby osel přežil, musel být ostražitý a nedůvěřivý. Žije proto samotářsky a spoléhá se jen sám na sebe. Oslík Honzík je velice milé a kontaktní zvíře a pro jeho povahu si ho zamilují jak děti, tak i jejich rodiče. Na Honzíkovi nejezdíme, ale určitě bude rád, když ho přijdete podrbat ☺

Kulíšek a Princezna *2017

Oba tyto malé koníky zařazujeme plemenem mezi Shetlandské poníky. Tento druh koně je původem ze Shetlandských ostrovů, vzdálených asi 160 km na severovýchod od Skotska, ležících na stejné severní délce jako Grónsko. Nepříznivé podmínky na severu a nekvalitní pastva daly vzniknout velmi odolnému plemenu. Je menší než všechna britská plemena. Dožívá se přibližně 30 let. Postavou je malý, ale velmi silný – asi se dá říct, že je jeden z nejsilnějších koní světa vzhledem ke své velikosti (unese v sedle klidně i dospělého muže). Ceněnou ochranou proti nepřízni počasí je jeho bohatá hříva, ohon a také srst, která v zimě narůstá dvojnásobně hustá. Tento pony se dříve využíval v anglických dolech – díky jeho výšce se perfektně hodil k práci v podzemí. Shetlandští poníci se však využívají i dnes v Evropě jako jezdečtí poníci pro děti, nebo se také chovají v cirkusech. Také je uvidíme v spřeženích nebo v mezinárodních soutěžích. Valáška Kulíška a kobylku Princeznu jsme zakoupili v roce 2018 jako roční hříbata. V současné době jsou v přípravě pro základní výcvik a do budoucna bychom je chtěli naučit tahu lehkých spřežení. Nyní jsou hlavní atrakcí pro nejmenší děti, které se s nimi mohou dostat do blízkého kontaktu a poznávat tak koňskou přítomnost už od raného věku. Přesto, že jsou to velice malí koníci, je ale potřeba dbát na opatrnosti, stejně jako velcí koně, rádi objevují a zkoušejí kamarády občasným štípnutím nebo pošťuchováním, což si nesmíme nechat líbit! Poníci jsou také velice svérázná a trvdohlavá stvoření a ti naši toho nejsou vyjímkou :-).

Koza Holandská zakrslá

Na naší farmě v současné době chováme dvě Holandské kozy. Dášu a Mášu. Jak již sám název napovídá, pochází tato kozička z Holandska, i když v Německu bývá též nazývána "německá zakrslá". Toto nejmenší plemeno koz bylo u nás dříve chováno téměř výhradně v zoologických zahradách, v dnešní době jsou chovány spíš u soukromých chovatelů, nejčastěji jako dvoubarevné a tříbarevné. Toto zvíře nemá z hlediska užitkovosti žádný hospodářský význam, chová se pro radost, jako vynikající společník na hraní k dětem (svou inteligencí a chováním připomíná psa).

Walliská koza

Toto plemeno, nazývané v mnoha publikacích také jako koza černokrká, je typické horské dlouhosrsté plemeno. Hlavním charakteristickým rysem tohoto plemene je zbarvení, přičemž přední polovina těla je černá a záď je bílá. Zatímco kozy mají rohy malé, kozli jsou rohatí a dosahují délky až 80 cm. Navíc tyto zvířata vyrůstají do úctihodné kohoutkové výšky, která se u kozy pohybuje v rozmezí 70-80 cm a u kozla dokonce něco málo přes 85 cm. Plemeno chováme především pro jeho velice atraktivní vzhled, ale pozoruhodná je i jeho masná užitkovost, maso se vyznačuje nízkým obsahem tuku (do 3 %). Roční produkce mléka se pohybuje kolem 600 kg. Původ plemene je na území Švýcarska, zde chov započal ve stejnojmenné oblasti Wallis, sem se plemeno dostalo s kočovnými africkými kmeny a to již 930 let před naším letopočtem. V České republice je toto plemeno velice ojedinělé a nalezneme zde jen několik chovných a plemenných zvířat. U nás chováme pouze jednu kozu tohoto plemene jménem Emička – často námi nazývána přezdívkou koza "polomáčená".

Emu hnědý

Hanička a Tomík. Tyto Emuové (druhovým názvem Emu hnědý) pochází z Austrálie. Je to druh běžce a zároveň také druhým největším nelétavým ptákem světa a největším původním ptákem Austrálie. Váží 20–55 kg, měří 150–190 cm. Emuové jsou hojní na většině území australského kontinentu, ale v Tasmánii byli vyhubeni. Jeho hejna mohou mít i desítky členů.Také se chovají ve farmových chovech, obzvláště pro maso, olej a kůži. V přírodě se živí živí především bobulemi a semeny. Stejně jako pštrosi jsou všežraví a tak nepohrdnou ani hmyzem či dokonce menšími plazy jako je ještěrka. V období rozmnožování se shlukují do párů a samec vybuduje velké hnízdo, samice do něj pak nanese snůšku, kterou ale vysedí a zahřívá samec a po celou dobu, co sedí na vejcích, hnízdo neopouští, žije pouze z tukových zásob, které si nastřádal v předchozím období. Po zhruba 52-56 dnech se z vajec vylíhnout mláďata a samec je 7-8 měsíců vodí a stará se o ně. Pokud má samec zrovna na starosti mláďata, může být velice agresivní a to i na svého ošetřovatele.

Kachna divoká

Zvaná také březňačka, je pták z čeledi kachnovitých. Řsdí se mezi ekologicky nejúspěšnější druhy ptáků, který se byl schopen naprosto přizpůsobit rychle se měnícím životním podmínkám. Je největší plovavou kachnou žijící v Česku. Z kachny divoké byla později vyšlechtěna kachna domácí.
Tak jako u mnoha jiných druhů ptáků se i kachna divoká vyznačuje výrazným pohlavním dimorfismem, kdy samička není tak pestře zbarvena jako sameček (resp. kačer) a má hnědočerné ochranné zbarvení. Jediné nápadné místo je na zadním okraji křídel, které odpovídá samčímu. Kačer se od kachny liší hlavně výrazným zbarvením, které je nejvýraznější na hlavě a krku, které bývají tmavě zeleně lesklé, zobák je zelenožlutý. Ve skutečnosti je hlava zbarvena černě, zelený lesk je pouze subjektivní, způsobený fyzikálně lomem světla (strukturní), z různých úhlů pohledu může být i do modra, nebo jen černé. Jinak je samec sivý, s hnědou hrudí. Na zadním okraji křídel má kovovomodrobílý lemovaný pás. Takto pestře je však kačer zabarvený jen v období rozmnožování. V létě jsou obě pohlaví zbarvena stejnoměrně hnědavě s tmavší osténkovitou kresbou. V letním období poskytuje nejlepší rozpoznávací znak zbarvení zobáku: samci ho mají tmavě žlutý a naproti tomu ho má samička hnědý až oranžový, někdy až hnědočerný.

Husa Pomořanská

Husa pomořanská je plemeno husy domácí Má zpravidla šedobílé zbarvení, ale chová se ve třech barevných variantách – husa pomořanská bílá, husa pomořanská šedá a husa pomořanská strakatá, z nichž nejčastěji je chovaná poslední zmíněná, tedy strakatá. Tyto husy jsou většího tělesného rázu; samice dosahuje váhy asi 6,5 kg, samec 7,5–8 kg, a chovají se na maso nebo na výstavy. Toto plemeno je chováno ve skupinkách, v poměru 2–3 husy na jednoho housera.

Křepelka Japonská

Křepelka japonská je ve světě považována za nejmenší druh drůbeže. Její chov nemá v naší republice dlouhou tradici. Ve světě je naopak hojně využívána, spotřebou jejího masa i vajec se mohou pyšnit nejen obyvatelé asijského a amerického kontinentu, ale i západní a jižní Evropy. U křepelek se vyskytují dva užitkové typy – nosný a masný brojlerový typ. Nosný prošel intenzivní selekcí na zvyšování produkce vajec a masný byl šlechtěn na zlepšování parametrů masné užitkovosti. Živá hmotnost dosahuje u nosného typu 120 až 180 gramů, u masného typu více než dvojnásobek – až 290 gramů. Snáška začíná u nosnic zpravidla ve věku 35 až 42 dnů s vrcholem kolem 20. týdne stáří. Roční produkce u nosné křepelky může dosáhnout až 320 vajec. Vajíčka váží mezi 11 g (nosné) až 15 g (masné), mají vysokou nutriční hodnotu a obsahují relativně velký žloutek. Jsou vyhledávána především pro svoje prokazatelné účinky na zdraví a vitalitu spotřebitele. Pomáhají proti alergiím, problémům s krevním oběhem a dalším civilizačním chorobám.

Králík domácí

je domestikovaná forma evropského králíka divokého. Králíci jsou domácím zvířetem, které lze poměrně snadno chovat v malochovech pro maso, bílé králičí maso obsahuje v porovnání s ostatními domácími zvířaty nejméně cholesterolu. Zakrslá plemena jsou pak oblíbeným zvířetem chovaným jako společníci, hlavně v městských bytech. Je oblíben převážně u malých dětí. V Česku se králík domácí chová v několika typech chovů, v závislosti na účelu jejich chovu. Pro komerční produkci masa slouží velkochovy masných brojlerů, ve velkochovech se rovněž chovají králíci za účelem produkce kožešiny nebo vlny. Králík domácí je významné laboratorní zvíře a pro tento účel se chová v akreditovaných laboratorních chovech. Posledním typem chovu jsou drobnochovy králíků pro maso nebo jako hobby, a individuální chovy zakrslých králíků chovaných ze záliby. Každý typ chovů má svá specifika, králíci jsou chovaní v různých podmínkách a krmeni odlišným způsobem. 

Chováme přibližně 20 králíků domácích a to různých plemen. Jsou to plemena především vyšlechtěná pro rychlý růst svaloviny, jelikož cílem chovu je především získávání kvalitního a dietního králičího masa, při zachování domácích podmínek chovu.

Králík zakrslý

Zakrslá forma králíka domácího, je velice oblíbená hlavně u dětí a stal se tak součástí rodin jako domácí mazlíček. Liší se kromě vzrůstu a hmotností od klasických domácích králíků tím, že je můžeme snadněji ochočit, jsou to milí a mnohdy velice chytří společníci. Je to velice společenské, zvídavé zvíře a lze ho naučit dokonce i přiběhnout na zavolání. Obecně jsou králíci velice čistotná zvířata, dokážou se naučit chodit na speciální záchod, podobně jako kočky. Zakrslí králíci se mohou dožít i 10-ti let. Na naší farmě chováme jeden chovný pár zakrslého králíka beránka s Rex srstí. Jedná se o speciální plemeno, má mimořádně hustou srst, která při pohlazení i na pohled působí velmi hebce. Každý rok nám tento chovný pár vychová několik mláďat, které dělají radost nejmenším návštěvníkům naší farmy.

Kur domácí

je domestikovaný pták. Všechna plemena kura domácího pocházejí pravděpodobně z kura bankivského lesního kurovitého ptáka žijícího v jihovýchodní Asii. Domestikace proběhla před několika tisíci lety - kolem roku 3 200 př. n. l. byl kur bankivský chován v Asii, především v Indii. Kolem 1 400 př. n. l. chovali kury Číňané a Egypťané a v 7. stol. př. n. l. již byly domestikované slepice chovány mnichy v Evropě pro vejce a maso. První domestikovaní kurové se však pravděpodobně chovali hlavně pro kohoutí zápasy. Ve středověku slepice volně pobíhaly na dvorku statků, šlechta je chovala v parcích jako okrasnou zvěř. V současné době u nás na farmě běhá 34 slepiček na které dohlíží jeden kohout. Celé hejno máme složené z několika plemen – Dominant Žíhaný, Dominant Černý, Dominant Sussex a ojedinělé plemeno Araukan (zajímavostí je jejich snáška, kdy skořápka vajec od tohoto plemene je světle zelená, přecházející až do tyrkysova).